Skip navigation.
Home

koceri's blog

Seminář pro vedoucí mládeže

8.-10.8.2014 se uskutečnil již v pořadí druhý seminář pro vedoucí mládeže, kterého se zúčastnili mladí lidé z Brna a Prahy. Vyučování jsme vedli my (Michal a Martina) spolu s Petrem Petráškem, pastorem Cesty života v Č.Budějovicích. Vyučování bylo zaměřeno na poznání sama sebe a budování své osobnosti a to proto, že Bůh říká, že největším přikázáním je milovat jeho (Boha) a lidi. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a každý vedoucí, je na prvním místě člověkem, který by měl nejprve porozumět tomu, jak on sám je Bohem stvořen, tudíž jak jsou stvořeni i ti, kterým slouží. Porozumí-li s Boží pomocí sobě, může porozumět jiným, umí-li s Boží pomocí vést sebe, může vést druhé. Vyučování bylo doplněno také aktivitami na poznání sebe a druhých a komunikaci s nimi a hrami. Bůh nás povolal (Michala a Martinu) k budování mladé generace a součástí toho je budování dalších vedoucích, je úžasné prožívat, jak Bůh toto povolání naplňuje. Prosím, modlete se spolu s námi za vedoucí mládeže v naší zemi, aby byli ochotni sednout si u Ježíšových nohou a nechat se budovat.

Setkání přípravného týmu

V pátek 11.7.2014 jsem se zúčastnili setkání přípavného týmu konference mládeže, která se bude konat v termínu 29.1.-1.2.2015. Na přípravě konference se podílí zejména tým mládeže ze Slova života v Brně, přípravy pak koordinujeme my (Martina a Michal), na setkání byl také pastor mládeže a pastor sboru SŽ Brno. Na setkání jsme se společně modlili za téma konference a Bůh nás postupně vedl až k názvu To Be Continued? Cesta k názvu byla několikahodinová, ale společný čas, který jsem mohli spolu navzájem a s Bohem mít byl skvělej a moc jsme si jej užili. Dále jsme plánovali program, organizační a administrativní stránku konference. Prosím, modlete se s námi, aby Bůh přivedla na konferenci mladé lidi z cele ČR, kteří budou povzbuzeni do budování hlubokého vztahu s Kristem, zahoří láskou k němu a nechají se jím použít v místě, kde žijí k růstu Božího království.

Jarní pobyt mládeže

O jarních prázdninách jsme byli s mládeží na pobytu na Špičáku u Železné Rudy. Hodně mládežníků se připravuje na maturitu, nebo mělo zkouškové a tak nás nebylo mnoho, ale i tak se pobyt skvěle vydařil. Hned první den jsme se večer vydali na noční výstup na Špičák a byla to docela zabíračka, protože jsme šli přímo po jedné ze sjezdovek a na části ležel sníh, který byl pořádně zmrzlý a dost klouzal, ale dali jsme to. Druhý den jsme byli v bazénu, kde byl skvělej tobogán, který se sjížděl na velkých nafukovacích kruzích, skvěle jsme si to užili. Třetí den jsme podnikli výšlap na Ostrý, sníh byl až v posledním úseku cesty, pod ním ledová vrstva a na vrcholu mrazivý fukéř, ale vrcholové foto jsme zvládli. Předposlední den jsme měli odpočinek, trochu učení a jen krátkou nenáročnou procházku, kdy jsme se šli podívat na vodní dílo, které tu vybudovali místní bobři. Kromě výletů a koupání jsme měli Biblické vyučování o Petrovi, jak chodil po vodě a úžasný byl koncert eSPé, který jsme si pustili ze záznamu z konference mládeže. Super týden, díky. Na fotky se můžeš podívat zde.

Konference mládeže

Konference mládeže Cesty a Slova života byla na téma Vírou, ne viděním a byla skvělá. Bůh nás vedl nejen přípravami, ale také celou konferencí. Do organizačních věcí i samotného programu byli zapojeni sami mládežníci, takže je bylo možné vidět na registraci, v kavárně, za kamerou, za mixážním a zvukařským pultem, za počítači, kde se stříhala videa, zajišťovali on-line vysílání, uváděli konferenci, vedli chvály a semináře, hráli na koncertech, modlili se, prorokovali, vyučovali….úžasné obrovské povzbuzení pro nás. Konference se zúčastnilo více mladých lidí, než v uplynulých letech a Bůh s nimi jednal, uzdravoval, dával výzvy, napomínal a nejen mladé lidi, ale také nás a tak jsme opět mohli zakoušet, jak je Bůh velký, nádherný a jak nás miluje. Díky Bože za tuhle skvělou konferenci a za všechno to, co je te ještě před námi. Na fotky se můžeš podívat zde.

Maturitní ples

Včera jsme byli na maturitním plese Lukáše, Míši, Saši a Karolínky. Bylo to velmi milé vidět se s nimi, ale také s těmi, které pozvali, protože s některými jsme se neviděli už několik let. Některé jsme viděli, když byli ještě malými dětmi a najednou jsou z nich dospělí lidé, některé jsme viděli, když měli ještě malé děti a dnes jsou prarodiči. Svět kolem nás pádí vpřed, vše se mění, Bůh zůstává stále tentýž. Fotky jsou zde.

Maturitní ples Bohdanky

V pátek 17. ledna jsme byli na Bohdanky maturitním plese v Českém Krumlově. Byl to příjemný čas, který kazilo snad jen to, že hudba byla tak hlasitá, že jsme si s ostatními mládežníky nemohli ani popovídat.  Bylo skvělé se s některými z nich vidět po dlouhém čase a milým překvapením bylo i setkání s Víťou, který hrál v kapele, která hrála skutečně profi. Fotky jsou k nahlédnutí zde

Klárky maturitní ples

Tento víkend jsme strávili u našich přátel na Špičáku a zároveň jsme s částí naší skupiny mládeže byli na Klárky maturitním plese v Klatovech. Byl to skvělej čas, díky Bohu za něj. Příští víkend má maturitní ples Kačka, ale kvůli pracovním povinnostem nemůžeme jít, což nám je moc líto. Je vždy moc fajn být s mladými lidmi i při jiných příležitostech, než jen na akcích mládeže a s dílet s nimi jejich život. Fotky jsou k vidění zde

Přípravné setkání konference mládeže

Dnes jsme ráno sedli do auta spolu s Dejvem, Davidem a Petrou a vydali se do Brna na konferenci. Zatímco byla konference v plném proudu, my jsme měli organizační setkání konference mládeže, která bude na přelomu ledna a února 2014. Spolu s vedoucími mládeže Slovo života Brno a některými mládežníky jsme se modlili a hledali, jakým směrem nás Bůh vede pro rok 2014 a zároveň jsme řešili technické a organizační detaily. Díky Bohu jsme stihli i některá kázání a mohli strávit čas i chválou Bohu. Díky moc i Davidovi, který celou cestu do Brna i zpět řídil, což pro nás bylo úžasné, protože víme, jak je náročné jet v jednom dni tak dlouhou cestu.

Podzimní prázdniny na Veselce

Podzimní prázdniny jsme spolu s mládeží strávili na Veselce a byl to skvělý, Bohem požehnaný čas. Počasí bylo nádherné, bylo takové teplo a svítilo sluníčko, že jsme venku mohli hrát hry jen v tričku. Kromě toho, že jsme si užívali čas s Bohem, každý den měli osobní ztišení, studovali jsme společně Bibli a hledali odpověď na to, kým jsme v Bohu, chvlálili a modlili se, tak jsme měli i skvělé diskuse, které šli do hloubky a někdy i dost na tělo. A do těla jsme si dali i při výstupu na Boubín, který si většina z nás dala druhý den ještě jednou a ti, kteří s námi neběželi na Boubín, upekli pro nás všechny skvělé vafle, které jsme si pak dali se zmrzlinou. Chvála Bohu za tak vydařený pobyt. Fotky z pobytu jsou zde

Přípravné setkání konference mládeže

Na přelomu ledna a února 2014 bude další ročník konference mládeže Cesty a Slova života a tak jsme se vypravili do Brna, kde jsme měli přípravné setkání. Přemýšleli jsme, modlili se a plánovali. Byl to skvělý čas a na konferenci, která bude 30.1. - 2.2.2014 se moc těšíme. Budeme rádi, když se spolu s námi budete za konferenci a její přípravy modlit a také, když na ni nějakého mládežníka pozvete. Bližší informace se budou postupně objevovat na webových stránkách www.new-generation.cz

Buková 2013

Letošní pobyt mládeže byl opět na Bukové u Nových Hradů. Poslední týden prázdnin jsme si užili deště i sluníčka, komárů bylo málo díky chladnějšímu počasí, které nám ale vůbec nevadilo. První den pobytu pršelo a tak byla velmi vhodné příležitost na vodní "frizbí", protože co kdyby to byl poslední déšť tohoto týdne. Nebyl, druhý den pršelo ještě víc, voda cákala docela vysoko, když se bosou nohou cáplo do trávy a při brždění nebo pádu to jelo i několik metrů jako na ledě. Vody bylo už dosti a tak jsme se začali modlit za změnu počasí, která přišla a do konce týdne jsme si užili i sluníčko. Tématem biblického vyučování byla kniho Jonáš a nemluvilo se jen o Jonášovi, ale také o dalších postavách v Bibli. Na fotky je možné se podívat zde.

Dovolená II

Víkend 26. - 28. července jsme opět stvávili na dovolenkovém výletě, tentokrát jsme sehnali v půjčovně nosič na kola a vyrazili do České Kanady. Počasí je nádherné, v lesích je ráno chladno, přes den příjemně a v noci je teplo tak, že nemusíme stavět stan, můžeme spát pod širákem a to je skvělé. V pátek jsme si sbalili a v 11 hod si došli pro skvělé řízky se salátem, které v Zábořské hospodě dělají každý pátek v nadměrných porcích. Po výborném obědě tedy vyrážíme a naší první zastávkou je Kužak. Zaparkovali jsme auto na okraji města a na kolech se podívali po Kunžaku a okolí, pak pokračujeme dál směrem na Novou Bystřici a hledáme kemp, jenže v této části republiky je to s kempama slabší, je jich málo a jsou obrovské a na rozdíl od kempů na Šumavě, nebo na Karlovarsku jsou přecpané lidmi, což znamená hluk a zaručeně nevyspání. To je dost nepříjemné, ale ještě lovíme jednu cache, která je na železniční zastávce úzkokolejky Hůrky. Moc pěkné místo, klidné s krásným koupáním a na zastávce zjiš'tujeme, že Jindřichohradecké železnice ze strážních domků na zastávkách udělalo apartmány, které je možné si pronajmout, skvělý nápad. Ptáme se, jestli je možno si tam postavit stan a zjišťujeme, že bychom si museli zavolat na ústředí do Jindřichova Hradce, ale tam už takhle večer nejsou. Co teď? Tady by se nám to líbilo, ale co, místo skvělé, noc teplá a tak si dem zaplavat do jezírka s rašeliništní vodou, navečeříme se a pak se uvelebujem na trávě u trati. V půl deváté projíždí poslední dnešní vlak a pak ty hvězdy, které se začaly objevovat na obloze, úžasné. Ráno nás budí sluníčko a voda v jezírku je skvělým raním osvěžením. Po vykoupání a snídani jedeme přes Albeř do Nové Bystřice, kde zaparkujem auto a na kole se vydáváme k hranicím, jedeme lovit několik caches a tak chvíli jedeme podél hranice, pak přejíždíme do Rakouska a pokračujem dál po cestě značené na mapě, jenže náhle konec cesty a jen tráva a houští. Co to? Aha, jsme opět v místě, kde je hranice a cesta dál tu vedla před vybudováním Železné opony, ale pak ji zrušili. No třeba to půjde projet. Je to dřina, ale podařilo se a už jsme na místě komunisty zničené vesnice Staré Hutě, není tu nic, než hustý les. Byla to velká vesnice s asi 300 obyvateli, byly tu hutě na zpracování skla a železa, jenže s Benešovými dekrety odsunuli většinu obyvatel do Německa, jako už u většiny těchto vesnic a městeček v pohraničí, a přistěhovali sem nové obyvatele. Jejich pobyt zde byl ale velmi krátký, po vítězství komunistů se začala budovat Železná opona a pohraničí bylo třeba vyklidit a tak ty lidi zase vystěhovali a vesnice srovnali se zemí. Jaký duch nenávisti, když nebylo možné nechat ta stavení jen neobydlená a musela být zničena natolik, že zcela zmizela. Místy je patrné, že tu vedla nějaká cesta, protože se dá rozpoznat původní alej listnáčů mezi jehličnatým porostem, ale to je tak vše. Trháme si jahody a najednou nacházíme ruku ze sošky Krista, asi jsme na místě, kde býval hřbitov. Je to smutné a nepochopitelné, když si cestou čteme o odsunu Němců a pak o komunistickém řádění...jak může někdo tvrdit, že Benešovy dekrety jsou dobré, to nechápu...lidem bylo ukradeno vše, co měli a jen s pár kousky oblečení byli vyvezeni ze svých domovů, do kterých se už nesměli ani podívat, někam, kde nikoho neznali, nic tam neměli, vůbec tam nepatřili. Je užitečné se na takováto místa podívat a trochu o tom popřemýšlet. Vracíme se zpět do Nové Bystřice k autu a jedeme do kempu, jenže ten je, jako když dýchne minulost. Ten kemp je masový se zařízením snad ještě z dob komunismu, ale platí se snad i za vzduch, který tu člověk dýchá.....brrrrr, hrůza, mizíme. Kde budem spát? A co zase železniční zastávka Hůrky? Jasná volba, je to pár kilometrů a tak jsme za pár minut už zase v jezírku. Příjemná koupel po celým dni. A co zítra? Přece Lanštejn.....hned ráno vyrážíme na kolech lesem, je to pěkně z kopce a prý tu jsou v zimě projeté běžecké trasy, no to by byla paráda, to asi v zimě zkusíme. Dojíždíme na Lanštejn, dáváme si kofolu v místní restauraci a teď zpět k autu...no to už si užíváme pěkných kopečků, ale dali jsme to a jedeme zpět domů. Skvělý výlet, sláva Pánu.

Dovolená I

Michal nemá dostatek dovolené a tak se letos vydáváme na víkendové výlety namísto dovolené. Pro ten první se výborně hodil termín 4. - 7. července, neboť byl prodloužený víkend díky státním svátkům. Ve čtvrtek dopoledne jsme vyrazili směr Klatovy, kde jsme si našli krásný maličký prázdný kemp. Oproti minulým létům, spíme teď ve stanu. Dříve jsme měli veliké auto, do kterého se nám vešla kola a na sedačkách jsme také spali. Toto auto již k dispozici nemáme a do našeho nynějšího auta, což je Felicie, se nevejdou ani kola, ani my. Za auto, které máme, jsme Bohu velmi vděční. Ještě, než jsme vůbec věděli, že to předchozí chce majitel prodat, přišel jeden náš bratr v Kristu, že má auto na víc a že ho chce dát nám. Bylo to skvělé, ještě jsme ani netušili, že nebudeme mít auto a už jsme měli jiné. Původně jsme na výlet chtěli brát kola, ale v půjčovně nosičů kol neměli žádný nosič k dispozici a tak jsme vyjeli bez kol a se stanem. Cestou se stavujeme v Těchonicích, kde obnovili draha a na bývalé faře prodávají Těchonickou medoládu. Koupili jsme si jednu se zázvorem a druhou se švestkama a ořechama. Ochutnáme jí ale až za týden, protože Michal má čtyřiceti denní půst od sladkého. O Těchonicích jsme se dozvěděli z Izajáše 7:25, kde se píše o draha a neb jsme nevěděli, co to je, hledali jsme, až jsme našli nejen, co to jsou draha, ale také to, že v Těchonicích je obnovili a to jsme chtěli vidět. V Těchonicích a okolí bylo nádherně, dál jsme pokračovali přes Nalžovské Hory, do kempu jsme dorazili v podvečer a celý den jsme neměli teplé jídlo, zachtělo se nám tedy smažáku, který v místním penzionu nabízeli. Nechali jsme tedy stavění stanu a vybalování na potom a běželi na smažák. Jenže oujé, klíčky zůstaly v zapalování a všechny čudlíky od dveří zamáčknuté. No co, nejdříve ten smažák a pak se uvidí. Při čekání na smažák hledáme na internetu, jak otevřít zamčenou Felicii. Je tu několik videí, to hravě zvládneme. Smažák byl dobrej, hranolky trochu moc vypečené a te'd ten provázek a jdeme na to. Provázek je zavlečen, smyčka je u čudlíku....ale neee, čudlík je chráněn krytkou, asi výrobce fígl s provázkem znal, škoda. Co teď? Michal se ptá v restauraci chlapů, zda neví co. Nikdo neví, ale po chvíli se přece dva chlapíci přišourali k autu. Nápada nešetří a iniciativou také ne, ochotně dojedou pro nářadí, jenže nic nefunguje. Máme příliš novou Felicii, všechny tyhle fígle už výrobce zjistil a tak auto proti ukradení pojistil různými vychytávkami. Jindy by byl člověk rád, ale teď by se zrovna hodila menší důslednost. Voláme příteli na telefonu a rada zní: "Nejrychlejší a nejlevnější je vytlouct malé trojúhelníkové okénko." Nechce se nám, ale po třech hodinách marného snažení bere Michal kladivo do ruky a rozbíjí sklo. Vyřešíno, klíčky máme, stavíme stan a jdeme spát, ráno zalepíme okénko igelitem a pojedem dál. V pátek jedeme do Výškova, kde se máme stavit u Honzova taťky a vyzvednout Nové zákony pro kurzy Alfa. Cestou se stavujeme ve Stříbře. Honzův taťka nám nabídl, abychom u něj přespali, přijali jsme, přece jen spát na posteli je fajn. Také nám doporučil podívat se do Kladrub do kláštera a protože máme ještě celé odpoledne, vyrážíme do Kladrub. Wow, klášter je obrovkej. Tak velkej jsme viděli zatím jen v Polsku na Slotu. Klášter jsme si prolezli a vydali se zpět, cestou ještě nakoupit a pak příjemný večer při čaji. V sobotu ráno vyjíždíme směr Boží dar, ve Františkových lázních kupujeme oplatky, Karlovými vary jen projíždíme a pak šok z Jáchymova. Takové unikátní lázně a jsou rozbořené, nevyužité a pak Krušné hory. Loni jsme chtěli do Krušných hor na kola, ale nevyšlo nám to, letos zjišťujeme, že jsme o moc nepřišli. Prostě Šumava je Šumava a tak ještě přejíždíme hranice do Německého Wiesentalu. Ten od české Loučné dělí jen jedna ulice, ale když jsme jí přešli, nechtěli jsme věřit vlstním očím. Loučná vypadala jako Rumunské městečko někdy v době kolem roku 2000. Domy rozpadlé, opuštěné, vybydlené, ulice rozbité, všude nepořádek....nechápeme. Vracíme se zpět, ještě se stavíme v Božím daru a pak zpátky neutěšeným Jáchymovem. Další zastávkou je Ostrov, co byl za komunistů Ostrovem nad Ohří, i když jím žádná Ohře neteče. Tady si dáváme večeři v čínské restauraci, která je čínská jen podle názvu a designu. To, co dostáváme je velmi nechutné, škoda, že jsme si nedali raději ty rohlíky. Dnešní noc spíme v kempu Lesová nedaleko železniční zastávky Lesová - Sadová kousek od Karlových varů. Kemp je úžasnej, čistej, tichej, majitelé milí, sociálky nové s toaletním papírem a mýdlem na ruce, k dispozici kuchyňka s varnou konvicí a ledničkou....takové kempy potěší. V kempu byly jen dva karavany, když jsme ale šli spát, slyšeli jsme přijet auto, hlas rusky mluvící ženy, která instruovala manžela a děti a také zvuky kovových stanových tyček. Tak to vždy znělo, když jsme byli malí a stavěl se veliký rodiný stan, tyčky se museli sestavovat, padaly, vše trvalo dlouho, než stan stál. Takové stany už dneska snad nikdo nepoužívá, byly těžké a nepromokavé moc nebyly, ale co, třeba rusové nasadili retro. Po dlouhé době vše utichlo a když jsme se ráno probudili, rusové už zase brebentili. Stan ale nikde nestál, měli karavan a to, co znělo jako stavba starého stanu bylo jen vytahování karavanové stříšky...neuvěřitelné....co s tou stříškou asi dělali? Teď už byli po snídani a probíhala internetová konference se zbytkem rodiny v Rusku. V tu chvíli jsme zjistili, že kemp má wifi free. Ruská rodinka běhala kolem karavanu a v něm a přes kameru u svého notebooku vše ukazovali svým příbuzným a vše patřičně komentovali. Dozvěděli jsme se, kudy zatím jeli, jaká byla celní prohlídka na Ukrajinsko-Polských hranicích, co vše kontrolovali, kolik stálo kilo třešní, jaká byla zologická....Když si vše povyprávěli, uklidili stoleček a židličky, zaklapli notebook, poprali se se stříškou karavanu a odjeli....to ticho bylo nádherné. Dosnídali jsme, sbalili stan a také jsme jeli dál, byla už neděle a domů ještě pořádný kus cesty. Projeli jsme Karlovými vary a přes Plzeň uháníme domů. Skvělý výlet, chvála Pánu za něj.

Seminář pro vedoucí mládeže

7.-8. června 2013 probíhal seminář pro vedoucí mládeže v kempu Sluneční den, který se nachází v České Kanadě, nedaleko Slavonic. Takovýto seminář jsme plánovali již několik let, ale teprve letos se nám jej podařilo uspořádat. Na semináři se sešli vedoucí mládeže sborů Slova a Cesty života a byl to poženaný čas. V pátek jsme začali úvodním tématem, kdy jsme mluvili o tom, co obnáší služba mládeži, jak je důležité mít pro tuto službu vizi a následovat Boží vedení. V sobotu jsme pokračovali představením mladé generace, co tu dnešní všechno ovlivňuje, co si nese z historie, pokračovali jsme mírným nahlédnutím do vývojové psychologii a seminář jsme zakončili sdílením zkušeností z této služby. Seminář bychom chtěli mít pravidelně, zatím alespoň jedenkrát ročně a budovat se tak společně ve vztahu s Bohem a růst ve službě, do které nás Bůh povolal.

Reflexe konference mládeže

Dnes jsme jeli do Brna, kde jsme měli setkání s vedoucími mládeže Slova života a mluvili jsme o konferenci mládeže. Hodnotili jsme tu poslední a také jsme plánovali tu, která bude v roce 2014.
XML feed