Skip navigation.
Home

koceri's blog

Velikonoční pobyt mládeže

Letošní Velikonoce jsme strávili s mládeží na Špičáku u Železné Rudy. Byl to skvělý čas, kdy jsme si společně připomněli Ježíšovu smrt i zmrtvýchvstání. Ve čtvrtek jsme si vzájemně umývali nohy, v pátek jsme měli večeři Páně, v sobotu jsme přemýšleli o osobním setkání se vzkříšeným Ježíšem a v neděli se radovali z toho, že náš Pán žije a my s ním. Kromě toho jsme si užili sněhových radovánek, sjeli jsme si sjezdovku na igelitce, vydali se k Černému jezeru, hráli hry, oslavili Klárky 18. narozeniny a užívali si společný čas. Super čas, díky. Fotky jsou zde.

Michalova škola

Tento týden je Michal opět ve škole v Blansku. Škola probíhá dvakrát v roce, vždy jeden týden a je to čas vyučování na dané téma, zkoušek a sdílení s ostatními studenty, převážně pastory a vedoucími církví nejen z ČR. Ale hlavně je to vždy intenzivní čas s Bohem.

Alfa kurzy

V únoru jsme začali už druhý běh kurzů Alfa. Je to vždy napínavé, protože před kurzem nikdy nevíme, kdo skutečně přijde a jaká skupinka lidí se při jednotlivých večerech bude setkávat. Vždy je to setkání s příběhy lidí, s hledáním a nalézáním, s přijetím i odmítnutím. Jen Bůh vidí do srdcí těchto lidí a je schopen v nich jednat, klást otázky, dávat odpovědi, povzbudit a potěšit a my (Michal a Martina) jsme moc rádi, že můžeme být při tom. Díky Bohu a všem, kteří v kurzech Alfa stojí s námi.

Jarní prázdniny

Letošní jarní prázdniny jsme strávili spolu s mládeží na Špičáku u Železné Rudy. Bylo to poprvé, kdy mládež sama uspořádala pobyt a nás (Michala a Martinu) na něj pozvala. Bylo to skvělé, vše bylo zajištěno, o nic jsme se nemuseli starat a mohli jsme si užívat společný čas, rozhovory, odpočívat, ale také si skvěle zalyžovat. Moc díky ;) Fotky jsou zde.

Konference mládeže

Tento rok se konala konference mládeže Slova a Cesty života už po páté a nesla název "s Ním". Ve čtvrtek večer se zaplnily prostory církve Slovo života v Brně mladými lidmi, kteří přišli udělat další krok v budování vztahu s Ním, tedy s Ježíšem. V průběhu konference byl čas na studium Bible, osobní rozhovory, sdílení zkušeností, modlitby, chvály, vyučování....ale také na koncert chorvatské skupiny October Ligh. Byl to skvělý čas s Ním i spolu navzájem. Fotky jsou zde.

Prodej auta

Po několika letech, kdy jsme pro službu mládeže měli k dispozici velké devítimístné auto jsme se ocitli bez něj. Auto je již ve stavu, kdy se jeho provoz začal prodražovat a tak se majitel (Cesta života Český Krumlov) rozhodl k jeho prodeji. Velmi těžko se nám s tímto naším pomocníkem loučilo, neboť jsme v něm a s ním prožili mnohé a byl naším věrným druhem v naší službě. Také pro mládežníky to byla smutná zpráva, zvlástě pro ty, kteří s námi byli v létě na Slovensku, kde nám toto auto bylo domovem. Bůh věděl o záměru prodeje dříve, než my a postaral se o nás tak, jako už kdykoliv před tím. Od jednoho našeho bratra v Kristu jsme dostali malé pětimístné auto, které nám teď umožňuje dostávat se, kam potřebujeme. Nicméně jsou situace, kde pět míst v malém autě je velmi málo, ale věříme, že Bůh se i do budoucna postará a budeme-li pro službu potřebovat větší auto, dá nám jej. A tak díky Bohu za to velké, které jsme měli, za to, co máme teď i za všechna auta, která nám ještě dá.

Podzimní pobyt mládeže

Když jsme chystali podzimní pobyt mládeže, volali jsme na několik základen a rekreačních objektů, zda by tam bylo volno, ale všude byl tento termín obsazený. Modlili jsme se a věřili, že Bůh pro nás má nějaké místo připravené, zkoušeli jsme hledat na internetu, ptát se přátel, ale bylo už těsně před pobytem a stále nic. Zavolali jsme také do sboru Církve bratrské v Husinci a tam nám řekli, že sice volno mají, ale v podkroví, kde se spí a jsou sprchy, se netopí. Počasí bylo už poměrně chladné, ale vzhledem k tomu, že jsme neměli jinou volbu, nakonec jsme se do Husince na pobyt vydali. Modlili jsme se za super teplé počasí a věřili, že se o nás Bůh postará. Jako téměř obvykle v předpovědi počasí hlásili ochlazení a první napadnutí sněhu. Bůh je ale dobrý a dal nám skvělé teplé počasí, nádherné podzimní dny plné sluníčka a barevného listí. Sníh začal padat až, když první skupina mládežníků nasedla do vlaku na cestu domů. Než jsme dojeli domů my, leželo už téměř 5 cm sněhu, ale to už nám vůbec nevadilo.

Přípravné setkání konference mládeže

Dnes jsme v práci zkončili v poledne a rozjeli se do Brna, kde máme odpoledne setkání s týmem, který spolu s námi připravuje konferenci mládeže, která bude na přelomu ledna a února 2013. Když jsme plánovali datum tohoto setkání, nevěděli jsme, že naše kamarádka Hanki bude v té době v nemocnici právě v Brně. Teď jsme tedy mohli spojit naši cestu do Brna také s návštěvou Hanki v nemocnici a strávit společně příjemný čas. Na setkání jsme pak naplánovali, co bylo potřeba a v noci frčeli unavení domů.

Setkání pastorů

Setkání pastorů Slova života se konalo v krásném rekreačním zařízení a protože naše církev úzce spolupracuje se Slovem života, byli jsme také pozváni na toto setkání. Strávili jsme společně několik dnů, sdíleli se, modlili se společně a kromě vynikajícího jídla pro nás bylo připravené i Biblické vyučování. Na závěr setkání jsme měli společně Pánovu večeři, jejíž součástí bylo i společné jezení na rožni upečeného beránka. Celý pobyt byl příjemným zastavením.

Buková - pobyt mládeže

Pobyt mládeže byl opět na Bukové a téma pobytu bylo Daniel&Double Vision. Pobyt začal velmi dramaticky, kdy hned první večer si při seznamovací hře Bohdanka zranila koleno a mysleli jsme, že ji budeme muset odvézt do nemocnice. Modlili jsme se a díky Bohu s námi mohla zůstat celý pobyt bez větších potíží. Druhý dramatický okamžik nastal při rozhoupání Páji a Ondry v houpací síti tak, že síť praskla a kluci si narazili páteř. Opět jsme se modlili a jen díky Bohu vše dopadlo výborně (tedy kromě sítě). Celkově to byl pobyt poklidný, počasí bylo skvělé a když už pršelo, většina si dokázala i v dešti užít frisbee na super klouzavém povrchu. Na závěr jsme se vyfotili dírkovou kamerou, kterou si někteří z nás sami vyrobili z krabice od mobilu. Fotky jsou zde.

Přípravné setkání

Tuto neděli jsme se v Praze setkali se skupinou vedoucích ze sboru Slova života, abychom domluvili potřebné detaily týkající se dne povzbuzení pro mládež, které bude 15. září v Praze. Den povzbuzení pro mládež pořádáme již po čtvrté (poprvé se setkání konalo v září 2009) a naším cílem je povzbudit mladé křesťany k plnému životu s Kristem, který bude měnit je samé, ale také jejich okolí. Toto povzbuzení přichází na začátku nového školního roku, který bude plný nových výzev, zkušeností, rozhodování a přátelství. V tom všem chce Ježíš být s nimi a ne někde stranou. Téma letošního dne povzbuzení je: "Vykroč na cestu". Budeme rádi, když se spolu s námi budete modlit za přípravu akce, za její průběh, ale hlavně za odvahu pro mladé lidi žít s Kristem naplno!

Campfest 2012

Tento rok jsme plánovali podívat se na Slovensko na Campfest. Domluvili jsme se se skupinou mladých lidí (Klárka, Ondra, Vojta, Anička, Kuba a Juda), že pojedeme společně autem a pojedeme o několik dní dříve, abychom se stačili podívat trochu po Slovensku. Mládežníci přijeli k nám domů už v sobotu, šli jsme společně do planetária, v neděli jsme byli společně na shromáždění a v pondělí ráno jsme vyjeli přes Vídeň, Bratislavu až do Donoval u Banské Bystrice. V Donovalech jsme nechali Judu a Vojtu, kteří uskutečnili přechod přes Nízké Tatry a připojí se k nám opět ve čtvrtek. Protože v Donovalech nebyl kemp, museli jsme se vrátit do Banské Bystrice a tam jsme objevili úžasný kemp, kde jsme přespali. V úterý jsme pokračovali přes Zvolen, Lučenec, Rimavskou Sobotu do Slovenského krasu, kde jsme si prošli Krásnohorskou vápencovou jeskyni. Večer jsme zakempovali pod Krásnou Horkou. Ve středu jsme projeli Rožňavou, Dobšinou do malé horské vesničky Dedinky, která leží na břehu krásného horského vápencového jezera Dobšinská Maša. A to už jsme byli ve Slovenském ráji. Byl krásný slunný den, voda úžasná a tak jsme tu na několik hodin zastavili na koupačku. Z místních se téměř nikdo nekoupal přesto, že se na nedaleké pláži a louce opalovalo docela dost lidí. Skočili jsem do vody, což vyděsilo jednu paní natolik, že nás šla upozornit, že jezero je hluboké a voda studená. Teplota vody byla naprosto skvělá a hloubka se u horského jezera předpokládá. Paní jsme tedy uklidnili, že vše máme pod kontrolou a koupání si skvěle užili. Odpoledne jsme přejeli do vesničky Mlynky a vydali se roklí k vodopádu. Cestu nám poradila místní obyvatelka, postarší paní, která odhadla cestu k vodopádu na 15 minut. Na Slovensku nejsou vzdálenosti na turistických ukazatelích v km, jak je tomu u nás, ale v minutách chůze. Vydali jsme se na cestu a neodradila nás ani cedule, kde bylo napsáno, že cesta vede jen jedním směrem. Nejdříve byl terén jen mírně do kopce, postupně přibývaly řetězy a řebříky. Z vrcholu byl skvělý výhled přímo na naše zaparkované auto, které se zdálo být velikosti maličkého autíčka na hraní. Teprve na vrcholu jsme začali přemýšlet, kudy se dostaneme zpátky, protože po žebřících by to bylo velmi riskantní. Od kolemjdoucích turistů jsme si půjčili mapu a vydali se po značené turistické značce k nedalekému hotelu, kde nám místní pán poradil, kudy se dostaneme zpátky dolů. Prý vedou dolů dvě cesty, jedna delší a jedna kratší, ale ani jedna nejde přímo do vesnice, kde máme zaparkované auto. Vydali jsme se tou kratší a došli opět do Dedinek k jezeru, odkud jsme museli ještě přes jeden kopec do vesnice Mlynky. Den byl nádherný, počasí krásné a hory úžasné. Dál jsme pokračovali přes Spišskou Novou ves a Poprad, kde jsme z Nízkých Tater přejeli do Vysokých a na výšce hor to bylo znát, do Kralovej Lehoty, kde se od čtvrtka konal Campfest. Tam na nás už, k našemu velkému překvapení o den dříve, čekali Juda s Vojtou. Vybrali jsme vhodné místo na postavení stanů, povečeřeli a šli spát. Ve čtvrtek ráno jsme se zaregistrovali a protože program začínal až večer, odjeli jsme k Liptovské Maře. Cestou jsme se stavili v termálním kúpalisku a pochopili jsme, kde jsou, i navzdory pořádnému horku, snad všichni Slováci. V malé teplé louži bylo přecpáno, ale když už jsme sem dojeli, zaplatili 1euro za parkování, vecpali jsme se také. Termální teplou vodu pod širým nebem si ale člověk vychutná nejvíce v zimě a tak jsme po chvíli přejeli k Liptovské Maře a vlítli do skvěle chaldné vody. Na pláži kromě nás byli jen 2 rybáři a široko daleko nebylo vidět nikoho, kdo by se koupal. Kromě úžasné vody tu bylo fantastické bláto, které jsme hned využili k nejrůznějším hrám a pokusům. V pozdním odpoledni jsme se vrátili na Campfest a tam jsme byli až do nedělního rána, kdy jsme se vydali na cestu domů. Naše cesta vedla přes Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Žilinu, Trenčín, Bratislavu a Vídeň. Byl to nádherný týden, díky Bohu za něj. Fotky jsou zde.

Lázeňský pobyt

Na začátku prázdnin jsme se vydali na týdenní dovolenou a náš původní záměr byl podívat se do západních Čech a projet na kole Krušné hory. První naší zastávkou byl Starý Plzenec, kde je zřícenina hradu a z věže pěkný výhled do okolí, který kazí obrovské množství nejrůznějších vysílačů a zesilovačů tam umístěných. Pokračovali jsme do Plzně, kde jsme naštívili naši kamarádku Klári a pak jsme pokračovali do vesničky, která se jmenuje Kokašice a je hned u Konstantinových lázní. Byl už večer a tak jsme zaparkovali u železniční zastávky, kde nám velkou radost udělala stará pumpa, která fungovala. Pitná voda v ní sice nebyla, ale na umytí byla ta voda dostačující. Ráno jsme se vydali na kole do Konstantinových lázní, které jsme projeli za chvilku, neb jsou malé, ale pěkné. Tvoří je několik lázeňských domů umístěných v nevelkém parku, kde vyvěrá několik pramenů silně železité minerálky. To, že je první středa v měsíci červenci nám připomněla přesně v poledne zkouška syrén. Dále jsme pokračovali na zříceninu hradu Krasíkov a na protilehlém kopci jsme navštívili místo, kde proběhlo krvavé potlačení sedlácké vzpoury a to vše před tím, než jsme dojeli do Polžic a Bezdružic, míst spojených se jménem Kryštofa Haranta. Pokračovali jsme dále přes Planou u Marjánských lázní do Chodové Plané, kde jsme navštívili dva židovské hřbitovy přičemž ten starší byl v zámeckém parku a byl kouzelný. Navečer jsme dojeli do vesničky, která se jmenuje Stanoviště a tam přenocovali. Ráno jsme se na kole vydali k přírodnímu prameni minerální vody nazvanému Koňský pramen. Vzdušnou čarou byl vzdálen asi 1km, ale celkem jsme najeli asi 10km, protože kolem dokola byly postviny, které jsme museli objíždět. Zpátky jsme se dostali v poledne, slunce pálilo a my šli rovnou do sprchy. Pak jsme autem pokračovali dál do Mariánských lázní. Zaparkovali jsme na okraji města a na kole dojeli do centra a na kolonádu. Kolo se tu opravdu hodilo, i když v části parku byl zákaz jízdy na kole. Minerální voda je v Mariánských lázních velmi chutná a bez problémů se dá pít ve větším množství po celý den. Město je pěkné, park udržovaný a na doporučení místních obyvatel jsme vyšlapali na Prelát, kde je skvělý park pro děti. Nedaleko města je také židovský hřbitov, který jsme ale nestihli otevřený. Po doplnění zásob jsme se vydali směrem k Františkovým lázním, které jsme už téměř za tmy projeli a na jejich okraji zaparkovali na noc. V noci nás probudila policejní hlídka, kterou zavolala místní obyvatelka v podezření, že z nedaleké tratě krademe koleje. Policisté byli milí a poradili nám, kde se ve Františkových lázních dá přenocovat bezpečně a bez vzbuzování podezření. Příště jejich rady jistě využijeme. Druhý den dopoledne jsme si projeli Františkovy lázně a na rozdíl od Mariánských se dalo všude jezdit na kole a to včetně kolonády a hlavního parku. Město působilo dojmem přímořského letoviska, domy opravené i ze zadní strany, balkónky s muškáty, palmy na pěších zónách. Skutečně pěkné město plné nejrůznějších minerálních pramenů, ale jejich chuť a pach stál také za to. Některé jsou chuti velmi slané, některé jsou železité a jiné páchnou jako zkažená vejce. Ochutnali jsme jich mnoho, ale lépe je asi se v nich koupat, než je pít. Také jsme podnikli průzkum lázeňských oplatků a jednoznačně zvítězily Karlovarské oplatky, které jsou křehčí a méně sladké, zadělávané přímo vodou z Karlovarských pramenů. Cestou z Františkových lázní do Výškova u Chodové Plané, kde jsme ten den nocovali, jsme se stavili ještě v Lázních Kynžvart, což jsme asi dělat neměli. Je to malé hodně zanedbané městečko, kterému dominuje veliká budova dětského sanatoria, před kterým je vyveden jeden za tří místních pramenů, který je možné ochutnat až po zaplacení v automatu. Možná se tu místní bojí, že by jim ho děti z léčebny mohli vypít, i když nijak výjimečně nechutnal. Do Výškova jsme dojeli navečer a pobyli spolu s vysokoškoláky, kteří navštěvují VŠ skupinu, kterou vedeme a ve Výškově byli na společném pobytu. Byl to prima čas, kdy jsme společně chválili Hospodina, modlili se a sdíleli. Ráno jsme pak přejeli na Špičák u Železné Rudy, kde jsme se setkali s mladými lidmi z Klatov a okolí, kteří se účastní pobytů mládeže, které organizujeme. Byl to skvělý čas, koupali jsme se, šli na výlet k Čertovu jezeru. Druhý den odpoledne jsme se pak vydali na cestu domů.

Závěrečné setkání kurzu Alfa

Tento týden jsme se na Alfa kurzech sešli naposledy. Pustili jsme si úvodní video a pak jsme se hostů zeptali, co jim kurz přinesl, zda se někam posunuli, v čem. Také jsme je pozvali na nedělní shromáždění církve a na další aktivity, které církev pořádá jako Základní biblický kurz, nebo Biblická vyučování. Hostů přišlo 6 a bylo to velmi pěkné setkání, kdy někteří z hostů vyjádřili, že to, co je nejvíce oslovilo během kurzu bylo navázání vztahů se zcela novými lidmi. Vyzvali jsme také členy církve, aby na toto setkání pozvali své přátele, kteří by chtěli navštěvovat následující kurz Alfa, ale to nepřineslo žádnou odezvu. Další kurz bychom chtěli začít v průběhu září.

Jedenácté setkání kurzu Alfa

Dnešním tématem bylo, zda Bůh uzdravuje i dnes. Po úvodním videu se diskuze stočila na zcela jiné téma a když jsme se několikrát pokoušeli vrátit, vypadalo to, že není o čem diskutovat. Zaznělo několik svědectví, ale zdálo se, že nikdo nepochybuje o tom, že by Bůh mohl dělat něco takového, jako uzdravit. Nakonec jsme se zeptali, kdo by chtěl, abychom se modlili za jeho uzdravení a několik hostů se přihlásilo. Zajímavé bylo, že mezi nimi byli i ti, kteří se zatím pro života s Bohem nerozhodli. Hosté přišli 4 a mezi nimi i ti, kteří nám řekli, že již chodit nebudou, měli jsme z jejich návratu velkou radost.
XML feed