Medovník

Je sobota odpoledne a venku stále prší, v některých místech ČR jsou záplavy. Poslední týdny je deštivé počasí a poněkud chladno na to, že je léto. Na výlety do přírody se moc jezdit nedá a tak jsme si řekli, že se vystavíme novým zkušenostem alespoň v suchu domova. Na netu jsme si nešli recept na skutečně pravý medovník a pustili se do pečení. Byla to legrace, vůbec jsme nevěděli jak na to, ale výsledkem byl skvěle vypadající a výborně chutnající medovník. Při jeho výrobě jsme ale zjistili, že z našeho ručního šlehače cosi padá do našlehaného máslového krému. Při bližším průzkumu se ukázalo, že jsou to hrudky staré mouky, která se za léta používání naprášila do šlehače a teď už je jí tam tolik, že se cpe ven. Michal se dal do čištění šlehače, což se původně zdálo jako banalita. Po rozebrání šlehače a vyklepání několika dkg mouky se ukázalo, že šlehač si na mouku tak zvykl, že bez ní nechce pracovat. Trvalo pak několik hodin (a vzalo to i nějaké modlitby), než se Michalovi podařilo šlehač přesvědčit, aby pracoval tak, jak má. Vyčištění šlehače se tedy ukázalo býti složitější, než upečení medovníku, ale s pomocí Boží se zadařilo obojí. Medovník byl vynikající a šlehač už zase pracuje a nasává nové dkg mouky.
Fotografie