Skip navigation.
Home

Podzimní pobyt mládeže

Na podzimní pobyt mládeže jsme nesehnali do poslední chvíle žádnou chalupu. Všechno vybouchlo a tak jsem na netu našla různé skautské základny a zkoušela tam volat. Mezi tím jsme se modlili, aby nám Bůh pomohl najít nějaké místo. Byl to ale čas prázdnin a všude bylo plno. Až na základně ve Zlivy nám správce řekl, že by to šlo. Měli jsme radost, ale jen do chvíle, než jsme tam dojeli. Byl to malý domek o 2 místnostech a kuchyni. Sociálky byly nové a tekla tam teplá voda, kuchyně byla také docela dobrá, to obojí bylo báječné. Ale místnost byla průchozí, nízký strop a místnosti na spaní byly zašlé, špinavé a smradlavé. Bylo tam dost chladno a tak jsme zatopili v kamnech. Jedny topili v pohodě, sporák v kuchyni měl malá dvířka, v nichž se nejprve museli zapálit noviny, aby komín získal tah. Tento fígl jsme neznali a tak jsme zatopili normálně, přičemž se ze sporáku vyvalil hustý štiplavý dým a hrnul se víc a víc každou škvírou mezi pláty i kolem komínové roury. V kuchyni nebylo vidět, zastavit to nešlo, větrali jsme a nevěděli, co dělat. Po zavolání správci Michal vytahal doutnající polena z kamen, odkryl záhadu malých dvířek a další dny už kamna topila bez sebemenšího čmoudíku. Větrali jsme celý večer, uzení jak uzenky. Mládežníci přijížděli postupně a čím více jich přijíždělo, tím méně možné se zdálo, že se do domečku všichni vejdeme. Spali jsme kde se dalo. Druhý den jsme se dali do hledání zdroje smradu ve zbývajících místnostech. Nejprve jsme si mysleli, že domeček sloužil za útočiště nějakému bezdomovci a ten tam zanechal špinavé deky a tak jsme všechny staré deky a spacáky vynesli do kůlny na dvorku, ale smrad tam byl stále. Pod postelí jsme našli nějaké další hadry a když jsme je vyndavali, ukázalo se, že tam byl zapadlý zrající sýr Romadůr a byl to právě on, kdo byl původcem toho zápachu. Po jeho odstranění se podařilo místnosti vyvětrat a další noci jsme již spali bez zápachu. Přes den jsme chodili na výlety a hráli hry venku. Okolí bylo na hry dobré, jen okolním sousedům vadilo, že tam běháme a tak nám pod pohrůžkou zavolání policie večerní hru překazili. Snažili jsme se trávit venku co nejvíce času, protože uvnitř jsme byli namačkaní jak sardinky. Společně jsme se zamýšleli nad podobenstvími. Na tomto pobytu jsme si uvědomovali, jak jsme zvyklí na pohodlí a těžko snášíme nekomfort. I takové zkušenosti jsou užitečné. Na fotky se můžete podívat zde.